Že se mi líbí nohy jsem věděl již dávno. Začalo to už v pubertě, kdy u nás v bytovce bydlela dáma v letech, co se uměla obléct a přesně věděla, co se chlapům líbí. Vždy jsem tajně obdivoval její dlouhé svůdné nožky v žabkách, balerínách nebo obyčejných botaskách s kotníčkovými ponožkami. Vždy mě strašně lákalo si alespoň čichnout k jejím botám, ze všeho ostatního jsem měl strach. Cesta do sklepa vedla kolem jejích dveří, takže při každé cestě do sklepa jsem si vzal přede dveřmi alespoň její pantofle, které nechávala venku a čichal k nim, postupem času jsem je i líbal a dělal další věci, za které by zřejmě nebyla ráda..Jak šel čas, tak jsem se odstěhoval a o tyto krásné zážitky jsem bohužel přišel. Nicméně netrvalo dlouho a smutek mne přešel, v novém obydlí totiž byla taktéž sousedka, která byla o dost mladší jak předchozí a sympatie k ní byly od prvopočátku. Nejdříve jsme se jen potkávali na chodbě, poté jsme si začali tykat, vídat častěji a jak šel čas, mé touhy po jejích nožkách se ozvaly..Jak to funguje v bytovkách již pár let, o úklid společných prostor se dělíme.
[block:ad=89]
Nikdy mě to tak nebavilo, až tehdy, kdy si začala nechávat boty venku. Vždy jsem totiž tajně pokukoval po jejích nožkách, nosila nádherné baleríny nebo obyčejné bílé botasky a v nich krásné pestrobarevné ponožky, čehož jsem si vždy všiml, když se přede dveřmi zouvala. Postupem jsem tedy začal uklízet sám od sebe a docela často, až to sousedům leckdy bylo divné. Nicméně jsem byl vždy nadšený z toho, že si mohu její boty vzít a poponést je kousek dál, abych mohl zamést a setřít, vždy při této příležitosti jsem je řádně očuchal, začal je líbat a mnohokrát i strkat tam, kam jiní rozhodně ne. Poté jsem je vždy vrátil na své místo a myslel si naivně, že o tom nikdo neví. Bohužel ( nebo bohudík ..? ) jsem se zmýlil. Mé touhy byly pořád silnější a tak z jednotýdenního úklidu a řádění s jejími botami se stala snad denní záležitost, kdy při každé cestě domů jsem si "ukořistil" její boty před vchodem a řádně je zlíbal.
[block:ad=90]
Nechávala tam boty čím dál častěji a já byl radostí bez sebe. Bohužel jen do doby, co se jednou v tom nejlepším otevřely dveře a v nich stála sousedka. S údivem na mne koukala, co to dělám s jejími krásnými balerínkami a ptala se mě, proč je držím u obličeje. Nebyl jsem schopen jediného slova, tak mě zatáhla k sobě domů a posadila na gauč. Bylo mi strašně trapně a opravdu jsem netušil, co v tu chvíli říct. Byla to ona, co prolomila ledy, přinesla mi sklenku k pití, sedla si naproti mně na křeslo a dala si své nohy na můj klín. Viděla, jak se mi v kalhotách děje něco, s čím počítala a snad se na to i těšila. Když viděla, že jsem celý bez sebe, tak pronesla, ať si vezmu něco jinýho. Až agresivně mi strčila jednu nohu do ruky a druhou před pusu, zakřičela, ať masíruju a lížu její nohy..Neváhal jsem ani vteřinu a dělal jsem tak, jak chtěla ona..Přejížděla mi po celém obličeji a já byl štěstím bez sebe, druhou nohu jsem jí masíroval a líbilo se to nám oběma, bylo vidět, že má stejný zájem jako já..Po chvíli mi sundala kalhoty a začala mi přejíždět nohou i pod nimi, netrvalo vážně moc dlouho a již jsem plnil její krásná chodidla sper***em...Po akci si šla nohy umýt, přišla a poté v rozhovoru i sdělila, že o tom ví dlouho a nyní mi chtěla dopřát i něco jinýho, lepšího..Od té doby se tyto návštěvy staly snad denním pravidlem. Vždy, když jde z práce, tak se staví na pravidelnou masáž nohou. Jsem opravdu rád, že jsem našel takovou sousedku, která mí stejné touhy jako já a dokonce mi i dala ty její balerínky, prý kdybych si chtěl hrát a nebyla zrovna doma 
Za obsahovou kvalitu příspěvku, především pak slohovou a pravopisnou odpovídá jeho autor. Administrace Puncoska.com nenese odpovědnost za případné gramatické, či slohové chyby v textech.
