Vyvinula se ve mě časem neskutečná touha po silonkách, lodičkách a pouhý pohled na hezké nohy mě vždy dokázal nějakým způsobem vzrušit. Už od mala vím, že jsem tuto úchylku v sobě pociťoval. Později, tedy v dospělosti, kdy jsem už disponoval dostatkem zkušeností a odvahy, jsem si prošel skrze spoustu zajímavých zážitků, o které se s vámi postupně budu dělit.
Tato historka sahá trochu více do historie, kdy jsem ještě bydlel s babičkou a tetou, což ještě nebyly úplně staré dámy. Samozřejmě každý má nějaký ideál, ale ony měly stále udržované postavy, byly to zralý ženský a měly šatník plný sukní, blůz a silonek. A to byl rozhodně ten můj standard.
Určitě to znáte stejně jako já. Když vidím nějaké podpatky a silonky, nemůžu to pak dostat z hlavy a dostávám se do dimenze, kdy ve mě převládají myšlenky na tu ženskost, na tu rozkož a představy doprovázající fyzické vzrušení. Doma tomu nebylo jinak. Stačilo vidět jak babička chodí v sukni a silonkách a musel jsem se klidit do pokoje, kde jsem měl spoustu ukrytých pokladů. Vzal jsem jedny silonky a neustále k nim přičichával. Vůně silonu a ženského aroma bylo tak silné a vzrušující, že málokdy bylo úniku. To stejné bylo s botama. Několik lodiček sloužilo jako adrenalinový prostředek k tomu nejkrásnějšímu ukájení. Vůně a pocit je nepopsatelný, to každý musí zažít.
[block:ad=89]
Ale abych se dostal k jádru příběhu. Babička častokrát po večerech lehávála na gauči a po několika sklenkách vína usínala u televize. Párkrát, ale skutečně párkrat, jsem neodolal a musel jsem se svým probuzeným rozkrokem u ní v pokoji šmírovat. Jednou se mi dokonce stalo, že jsem na tom gauči byl taky a nohy babičky v silonkách spočívaly kusek ode mne. Nikdy jsem nedostal kuráž na víc než na pár doteků, nebo stisků v mé dlani. Ona mívala zesílené špičky i paty, to bylo nesmírně vzrušující. Těžko popsatelné prostředí, kde na nic jiného nelze myslet.
Když už jsem byl zkušený pozorovatel s pár doteky za sebou, muselo to zákonitě někdy dojít dál. Ten pohled na ni si pamatuju jako by to bylo včera. Bylo odpoledne. Já od rána nemyslel na nic jiného, než že budu mít soukromí na boty v botníku. Babička v kuchyni něco dělala v takovým hnědým oděvu, s červenou zástěrou. Zástěra končila u stehen, k tomu měla tělový silonky a takové domácí platformy, které si zula když klečela u linky. V tom jsem prostě bez váhání ty boty popadl a v předsíni je nepozorovaně začal prozkoumávat. Ta vůně mě nabila neuvěřitelnou slastí. Během chvilky hraní jsem cítil, že se blíží vrchol, ale zároveň mě zase popadl strach. Boty jsem chtěl vrátit, ale bál jsem se, co bude následovat. Boty jsem duchapřítomně vrátil do kuchyně. Místnost to byla vcelku dost velká a babička stále něco dělala, otočená čelem k lince. V tom si opět klekla a něco hledala ve skříňce u trouby. Ten pohled se mnou udělal něco neskutečnýho. Nemohl jsem si pomoci a v tom silném vzrušení jsem vyvrcholil na její chodidla. Babička se chviličku na to napůl otočila, ale nic neřekla. Já už jsem stál u vchodu do kuchyně a viděl ty její pocákáná chodidla, která jsem si zamiloval.
[block:ad=90]
Po tomto dobrodružství jsem se několik dní cítil trapně, ale zároveň jsem měl za sebou něco fantastickýho. V dalších měsících jsem se už bál méně a na gauči pak její chodidla běžně držel v rukou a čichal její silonky. Když spala opravdu tvrdě, udělal jsem se na její chodidla ještě jednou, ale o tom se už asi nedověděla. K tomu, co se tehdy odehrálo v kuchyni mi nikdy nic neřekla. Když nad tím tak přemýšlím, babička žila bez chlapa a tak jí to možná nevadilo. Třeba o tom nevěděla, nebo dělala, že neví. Každopádně pro mě to byl neskutečný adrenalin a příště se podělím o další historku.
Slohová a pravopisná korekce administrací.
