Bylo mi zrovna těsně po sedmnáctých narozeninách. Chodila jsem na gympl a aktivně hrála národní házenou. Było jaro a nám vrcholily mistráky. Když se to nejmíň hodilo, na jednom treninku jsem nešikovně zakopla o kamarádčinu nohu a ošklivě si zvrtla pravý kotník. Trenér zuřil, já brečela jak želva a doma se mně smáli. No prostě přesně to co v sedmnáctiti potŕebujete, když se vám zhroutí svět. Brácha mě se spoustou komentářů odvezl na pohotovost. Tam jsem na pravou nohu dostala sádrovou dlahu a do rukou švejkovské berle. V doporučení stálo, že po pěti dnech mám jít na chirurgii v místě bydliště na kontrolu a dosádrování.

Těch pět dní jsem se nudila doma. Jedním z produktů této nudy bylo, že ze své image holky sportovkyně jsem sklouzla do role holky skorobarbíny a když už jsem trčela doma, tak jsem se různě čančala. Jedním z těchto počinů bylo i to, že svou novou, bílou sádrovou ozdobu jsem vylepšila o nehtíky nalakované na sytě růžovo. Pak nadešel den kontroly v naší okresní nemocnici. Ta je od nás z domu tři zastávky autobusem, takže jsem se tam vydala sama. Byl krásný červnový den a tak jsem vyrazila naboso v žabce, když nepočítám sádrovou botu a v lehoučkých letních šatech na ramínka. Samosebou i s nezbytnými "sexy" berlemi.
[block:ad=89]

V nemocnici bylo překvapivě klidno, v čekárně na chirurgii byli přede mnou asi dva nebo tři pacienti. U pana doktora to šlo velmi rychle, protože si jen přečetl papír z pohotovosti, zeptal se mě jestli mám nějaké potíže. Ujištěn že ne, vysvětlil mi, že dostanu na čtyři týdny chodící sádru s podpatkem a poslal mě na sádrovnu. Na nohu mi ani nešáhl. On ještě ne. Na sádrovně mě přivítal příjemný sanitář, jen asi o málo starší než já. Zřejmě to byl civilkář, kluk který si odbýval vojenskou službu službou ve zdravotnictví, jak to tehdy bývalo možné. Položil si mě na lehátko, začal rozstříhávat obvazy a vatu aby mi mohl sejmout provizorní sádrovou dlahu. Po celou dobu mi připadal trošku nervozní a zdálo se mi, že se mu i malinko třesou ruce. Když obinadla uvolnil, lehce mi uchopil bolavou nohu za prstíky, nadzvedl ji, dlahu zpod ní vytáhl a nožku položil na podložku. Nesměle se na mě usmál a povídá mi:"Slečno, máte tak krásné nohy a chodidla, že by byla velká škoda, aby vám pod sádrou kůže vysychala a popraskala.

Jestli chcete, můžu vám je natřít ochranným krémem." Mně to přišlo jako dobrý nápad a patrně i běžný postup, tak jsem přitakala, že ano a že mu moc děkuji. Dál jsem ležela na zádech na lehátku a koukala do stropu. Ještě mě upozornil, abych mu řekla kdyby něco zabolelo, protože můj pravý kotník vypadal všelijak, jen ne zdravě. Otok už sice trošku ustoupil, ale nárt hrál všemi barvami až k prstům. Ležela jsem a cítila, jak mou pravou nožku položil patou do své dlaně a druhou rukou mi zažal nějakým krémem masírovat celou plošku chodidla od paty směrem nahoru až po bříška prstíků. Zlehka tlačil a mnul je. Nejdříve jsem tomu nevěnovala pozornost, ale postupně jsem cítila něco, co do té doby ještě nikdy. Cítila jsem jak mi vlhnou kalhotky a přistihla jsem se, jak slastně vzdychám. Bylo mi hrozně trapně. Chtěla jsem to utnout, ale už to nešlo. V jednom okamžiku se potkaly naše pohledy a i na tom sympatickém klukovi bylo vidět, že nad sebou ztrácí kontrolu. Nakonec mi jednou rukou velmi citlivě a šetrně hladil bolavou nožku a tu zdravou mi líbal. Olizoval a cucal mi i prstíky. Bylo to naprosto nádherné, absurdní, zvrhlé a nečekané. Když pŕestal a já se dávala dohromady bylo vidět, že opravdu trochu ztratil kontrolu nad sebou i on. Velký mokrý flek v rozkroku jej prozradil.
[block:ad=90]

Přetáhl přes něj pracovní halenu a pustil se do práce, kvůli které jsem tam vlastně byla. Celou dobu jsme pak už jen mlčeli, než poznamenal, že na tak božskou nožku musí udělat tu nejkrásnější sádru na světě. Jestli se mu to povedlo nevím, nemohu srovnávat, protože nikdy před tím ani potom jsem nic v sádře neměla. Když s prací skončil, poděkovala jsem a rychle zmizela i se svým pocitem viny. Ten kluk mi otevřel úplně nový rozměr a ukázal mi věci, které jsou dnes pro mě s manželem naprosto běžné a přitom pořád stejně krásné. A to jsem tehdy ještě netušila, že není všemu konec.... s tím roztomilým sanitářem.... Pokračování přiště...

Pravopisná a slohová korekce administrací.

Za obsahovou kvalitu příspěvku, především pak slohovou a pravopisnou odpovídá jeho autor. Administrace Puncoska.com nenese odpovědnost za případné gramatické, či slohové chyby v textech. Distancujeme se od skutkové podstaty příběhu - ať už je fiktivní, nebo pravdivá.

Vášnivý stážista
Obrázek uživatele Zzdenazz Zzdenazz
31.07.2019 | zatím žádný komentář
Zase nová zkušenost III
Obrázek uživatele Zzdenazz Zzdenazz
30.04.2019 | 3
Zase nová zkušenost 2
Obrázek uživatele Zzdenazz Zzdenazz
30.12.2018 | 3
Zase nová zkušenost...
Obrázek uživatele Zzdenazz Zzdenazz
26.10.2018 | 4
Moje první zkušenost III.
Obrázek uživatele Zzdenazz Zzdenazz
29.11.2016 | 7
Moje první zkušenost -...
Obrázek uživatele Zzdenazz Zzdenazz
09.11.2015 | 5
Výberové konanie
Obrázek uživatele qwerty7 qwerty7
06.11.2014 | 19
Alice a korkáče
Obrázek uživatele Tomar7 Tomar7
06.03.2018 | 5
3 kráľovné
Obrázek uživatele andrej38 andrej38
28.05.2019 | 3
Seznámení s botou Madam
Obrázek uživatele lizacbot lizacbot
29.10.2014 | 12
Poprvé
Obrázek uživatele hlavatce888 hlavatce888
26.09.2016 | 9
Má bezvládná švargrová
Obrázek uživatele rarach rarach
24.07.2012 | 33
Dívka z nákupního centra
Obrázek uživatele footfetishista footfetishista
20.11.2012 | 22
Má tajná švagrová
Obrázek uživatele rarach rarach
02.04.2012 | 8