Před časem jsem se pokusila vám zprostředkovat mou první zkušenost se vzrušením, které provázelo pomazlení mých nožek. Było to tehdy za dost zvláštních okolností. Stalo se to po mém úraze, na sádrovně naší okresní nemocnice a mohl za to jeden hezký mladý sanitář. Ten si tam odbýval náhradní vojenskou službu. Právě on mi dost nepochopitelně před tím, než mi pravou nožku zasádroval namasíroval a pomazlil nožky, chodidla a prstíky. Zažila jsem neuvěřitelně krásné vlny vzrušení, nadherný orgasmus...a nechápala jak se to mohlo zrovna teď a tady stát...a s klukem kterého vidím poprvé v životě.
[block:ad=89]
Když jsem se s provinilým úsměvem a už o berlích odbelhala z nemocnice domů, naši byli v práci a měla jsem tak dost času a klidu na přemýšlení. Nejdříve jsem si však musela převléknout kalhotky, protože po tom co jsem prožila, musely rovnou do pračky. Neohrabaně jsem se plahočila o berlích po bytě, protože na črstvě zasádrovanou pravou nohu jsem dva dny měla zakázané došlápnout. Uvelebila jsem se na konec u televize, ale vůbec jsem nevnímala co dávaji. Dívala jsem se na své hříšné nožky natažené na konferenčním stolku Nehtíky stále sytě růžově nalakované. Jen ta pravá byla jakoby za trest uvězněná v sádře od kolene až po prstíky, které sice vykukovaly, ale stejně spočívaly na podložce ze sádrového obvazu. V hlavě se mi pořád dokola honilo to, co se stalo. Jak a co s mýma nožkama ten klučina vyváděl a jestli jsem normální, když se mi to tak líbilo. Během těchto mých myšlenek jsem si mimoděk s prstíky na zdravé noze pohrávala, přejížděla si po nich. Za chvíli jsem se přistihla, jak že si rukou v kalhotkách začínám hladit mušličku a nezadržitelně se řítím k dalším vlnám rozkoše. Bylo to zase úžasné a mé sedmnáctileté ego bylo poněkud popletené.
Prázdniny utíkaly, já už odložila berle a zvolna se přerodila z invalidy o berlích v sexy Saxánu a pajdala jsem o podpatku i se svou sádrovou ozdobou. Všichni kolem se ke mně chovali velmi mile, snažili se mi pomáhat a tak se to dalo vydržet i bez koupání a nějakých sportovních aktivit. To bych byla původně neřekla. A pak tu byly i mé intimní chvilky, kdy jsem si v hlavě přehrála film s tím milým sanitářem.
Uplynuly čtyři týdny mé léčby a já se vydala s malou dušičkou opět do nemocnice na sundání sádry. Alespoň jsem v to doufala. Sádra byla sice původně precizně vyrobená, ale po měsíčním používání se na okrajích drolila. Nahoře pod kolenem to dřelo a dole pod prstíky původně pevná podložka byla odlomená a rozdrolená, takže mi ji kamarádla zhradnickými nůžkami odstřihla. Už jsem se těšila jak se té "okrasy" zbavím a měla jsem strašný strach ze setkání s tím klukem, se kterým to před měsícem na sádrovně všechno začalo. Pro jistotu jsem se připravila na všechny možnosti. Nehtíky jsem přelakovala na vínově červenou, sladila s nimi i lak na rukou, vzala jsem si lehké letní šaty, zakouzlila s hřebenem a šminkama. Jediné s čím jsem nic udělat nedokázala bylo to, že pravá nožka po pěti letních týdnech v sádře moc nevoněla. Spíš hodně zapáchala. Zato jsem se styděla, ale statečně jsem vyrazila.
[block:ad=90]
V čekárně na chirurgii jsem byla překvapivě v poledne úplně sama. Nikde ani živáčka. Po zaklepání na dveře se chvíli nestalo nic a pak vykoukl on! Chvilku jsme na sebe nevěřícně hleděli. Pak jsem jen vykoktala, že mám dnes kontrolu a jestli je tam paní doktorka. I on byl trošku zmateny a překvapený. Civěl na mě a vysvětlil mi, že sestra i paní doktorka jsou na obědě, ale že by se měly co chvíli vrátit. Během našeho rozhovoru jsem se mu nenápadně podívala na jmenovku na erárním oblečení a konečně se dozvěděla, že se jmenuje Aleš. On po mně těkal očima, ale nemohla jsem se ubránit pocitu, že pohledem stále sjížděl dolů k mým nohám. Oba jsme byli v rozpacích které ukončil příchod lékařky se sestrou. Rovnou mě pozvaly dál. Paní doktorka v dobrém rozmaru po obědě mě laškovně poklepala na sádru a poznamenala, že jsem ji teda nešetřila a vyzvala Aleše ať si mně vzme na sádrovnu na sundání a pak že se mám vrátit na kontrolu do ordinace. Když jsem odkulhávala do vedlejších dveří byla jsem jako ve snu Netušila jsem, jak se mám zachovat, jestli Aleš něco naznačí...byla jsem mimo.
Na sadrovně jsem si sedla na okraj lehátka a čekala co bude. Aleš se chvíli mlčky hrabal v mějaké skřínce. Pak toho nechal, otočil se ke mně a s upřeným pohledem do země, nebo spíš na mé nožky říká: "Nebudeme se tvářit, že se nic nestalo. Stalo. Měsíc na tebe myslím jako blázen. Vyčítám si, že jsem si tě nechla tehdy utéct bez rozloučení. Víš, možná si myslíš, že jsem magor, když se mi líbí ženský nožky, ale ty jsi krásná a navíc máš ty božské nohy. Myslím na tebe kudy chodím a je náhoda a štěstí, že jsme se zas potkali." Civěla jsem celá rudá. Ten kluk se mně vyznal a dal do toho úplně všechno. Co mu na to mám říct? Zmohla jsem se jen na špitnutí:”pojď ke mně",a natáhla jsem k němu ruku. Udělal ke mně dva tři kroky. Vzala jsem jej za ruku, přitáhla si ho blíž a dala mu pusu na pusu. Pak jsme se na sebe zahleděli a začalo jedno z nejvášnivějších líbání, jaké jsem kdy zažila. Během něj jsem mu jen hlesla do ucha:"nejseš magor, miluju to když si hraješ s mýma nožičkama!" To pro něj bylo jako impuls. Sehnul se k mým nožkám, zdvihl je a začal se jim věnovat rukama i ústy. Ani mu nevadilo, že má nevoňavá pravá nožka je pořád ještě v sádře. Jazykem mi zajížděl mezi zasádrované prstíky, cucal je a olizoval. Było to jako v mých snech. Asi po několikátém orgasmu jsem to už nevydržela, odhrnula jsem zmáčené kalhotky a sáhla si pro jeho chloubu do rozkroku jeho erárních kalhot. Nezaváhal ani okamžik a splynuli jsme. Divoce přirážel a při tom držel mé nožky nahoře u svého obličeje. Líbal a lízal je. Vzepjali jsme se prakticky ve stejný okamžik. Naštěstí ho stačil vytáhnout a nečekaně zastrčil svůj pulzující žalud mezi plosku a sádrový krunýř mé pravé nohy.
Vzápětí jsem pod sádrou ucítila stříkance jeho teplého semene. Bylo to úžasné.
Když jsme se dali trošku dohromady, přitrouble jsme se oba usmívali. Věděli jsme, že se určitě nevidíme naposled. Nesměle jsem mu připomněla, že by mi mohl sundat tu sádru, pod kterou jsem teď už měla i něco z něj. "Jasně, už jdu na to" usmál se, sádru rozřízl a sejmul. Hanba se mnou łomcovala, protoze to , co ze sádry vykouklo snad ani nebyla moje sexy nožka. Bylo to cosi chlupaté, špinavé, s olupující se kůží a nakonec ještě opatlané...víte od čeho. Aleš ale problém ihned vyřešil. Nohu mi očistil mokrým ručníkem a natřel nějakým krémem.
Nedobré bylo, že kotník byl stále lehce napuchlý a fialový. Do ordinace jsem odhopkala po jedné noze, protože pravá stále ješte při došlápnutí bolela, dost...
...ale dál zas příště.
Pravopisná a slohová korekce administrací.
