Rozhodl jsem se přispět svým dílem do zdejší rozsáhlé sbírky. V povídce se objevují zrnka pravdy, avšak z větší části se jedná o nespočet mých fantazií, snů a tužeb.
***
Jsem velkým milovníkem výrazných ženských křivek. Mé oko rádo spočine na lehce korpulentních dámách a dokáži ocenit i dobře zvolený oděv. Má záliba je pak korunována ženskými nožkami, pokrytými hebkými silonkami nejlépe v matném tělovém provedení.
K mé smůle je dnes v módě nejen vosí pas, ale i vše ostatní. Rozmanitým křivkám není dle mého názoru dáván dostatečný prostor. Navíc tělové silonky jsou mnohými považovány za faux pas. Není to však ještě tak zlé. Občas člověk přeci jen okem zachytí tam hezky tvarovaná lýtka, tu pěkně oblý zadeček pod natřásající se sukní.
Příkladem je má přítelkyně – nižšího vzrůstu a v určitých oblastech lehce macatější s hezky vypouklými lýtky. Možná právě kvůli tomu rovněž upřednostňuje kalhoty před sukní, na šaty prý nemá postavu a silonkám rovněž zrovna neholduje.
O to vzácnější jsou mi chvíle, kdy jsou „odhalené“ nohy téměř nevyhnutelné, ať už jde o ples, večer v divadle či jinou okázalost, kde se ženy zpravidla drží mému oku lichotivému dress kódu.
Nedostatek těchto „určitých chvil“ jsem si častokrát vynahradil v rozsáhlém šatníku mé přítelkyně, který však navzdory své rozmanitosti obsahoval jen nutné minimum silonu.
***
Probudilo mne ranní slunce, které přes roztažené závěsy vyplňovalo celou ložnici. Zamžoural jsem a sedajíc si se protáhl. Posuvné dveře do ložnice byly po vzoru závěsů v oknech otevřeny dokořán a přes chodbu šlo vidět až do prostorné kuchyně, kde již úřadovala má přítelkyně Alena. Tiše jsem ji chvíli pozoroval. V bílých saténových kraťáscích a tílku jí to náramně slušelo. Drobet macatější zadeček se jí při každém pohybu hezky zhoupl a nožky... na nožkách měla silonky! Toto zjištění mě zcela probudilo. Byly tělové a podle vyčnívajícího pásku zpod kraťásků dokonce samodržící. Chvíli jsem se kochal tímto neobvyklým pohledem a poté tiše vstal a vydal se do kuchyně.
Zezadu jsem Alenu objal, vtiskl jí polibek do vlasů a hladíc její punčošky pozdravil: „Ahoj broučku, copak to máš na nožkách?“
[block:ad=89]
„Ahoj miláčku, moc dobře víš, copak to je,“ vymanila se z mého objetí a položila na stůl snídani. Její odpověď byla pichlavá, avšak rozhodně ne hrubá. Sedli jsme si naproti sobě a jali se snídat. Občas jsem pod stolem zahlédl Alenčiny prstíky. Byly nalakované tmavou červení. Jasně jsem si dokázal představit její nožky dále pod stolem: propínání lýtka při kroužení chodidlem, hezky oblá kolínka a stehno přes stehno. Fakt, že na sobě měla silonky, vše ještě umocňoval, což jsem brzy začal pociťovat v rozkroku. Raději jsem se tedy v myšlenkách vrátil k Alenčině pichlavé odpovědi. Ví snad o mých tajných návštěvách? Při představě, že mne přistihne při činu, jsem se nejspíše musel začít červenat, protože Alena na mne koukala s mírně pobaveným výrazem. Její chodidlo mi přistálo v rozkroku.
„Vím, že je máš rád,“ řekla a zahýbala prstíky. Chytil jsem nabídnutou nožku do dlaně a prstem kroužil po chodidle. Bylo tak hebké. Měl jsem chuť přitisknout si jej k obličeji. Pod napnutou punčoškou se rýsovala krásně oblá klenba. Nesmírně mne ten pohled vzrušoval.
„Vždyť ti přeci stále opakuji, že máš krásné nožky,“ prohlásil jsem opatrně.
„A v silonkách je přímo miluješ, viď,“ usmála se Alena, kousla si do topinky s marmeládou a jakoby mimochodem začala druhým chodidlem přejíždět po bouli na mém pyžamu.
[block:ad=90]
Položil jsem dlaně na její nárty a krouživými pohyby se vydal ke kotníčkům. Se zavřenýma očima jsem se bříšky prstů snažil vnímat strukturu silonek. Její nožky pro mne byly otevřenou knihou – každá jako jedna stránka – a mé ruce mýma očima. Putoval jsem přes paty a chodidla k nalakovaným prstíkům, hltal každý detail. Zdálo se, že se Aleně mé počínání líbí, a tak jsem se – jako se v knize vracíme k oblíbeným pasážím – vrátil zpět k nártům a započal druhé kolo. Prstem jsem následoval prosvítajíc modré žilky. Stačilo trošku přitlačit a punčošky začaly ochotně kopírovat pohyb dlaní. Lehce se sunuly po hladké nožce a tu a tam vytvořily malé vlnky. Vyjel jsem dlaněmi až nad kotníčky a krouživými pohyby masíroval lýtka. Alenka při tom párkrát zahýbala prstíky. Nemohl jsem se na její nožky vynadívat. Nehtíky měla řádně upravené a pečlivě nalakované.
Jemně jsem mnul bříška prstíků, když se mi Alena najednou vytrhla a s úsměvem mi pokynula, abych šel za ni do ložnice. V tu chvíli na mne má fantazie začala chrlit spoustu obrázků o tom, co se asi bude dít. Sledoval jsem pohupující se Alenčin zadeček a představoval si, jak se hladí po lýtkách, stehnech, nadzvedává krajkový lem a povytahuje punčochy. Obrázky vystupovaly stále rychleji – po chvíli její chodidla hladila můj penis a nakonec má fantazie vyslala Alenčina lýtka silně potřísněná mým spermatem.
To už jsme byli v ložnici. Alena si lehla na postel a z nočního stolku vytáhla krabičku tělových punčocháčů. Musela je tam dát, když jsem ještě spal.
„Rozbal je.“
Nemusela mne dvakrát pobízet. Vzal jsem nabízenou krabičku a klečíc před Alenou na posteli vytáhl matné punčocháče. Vnímal jsem jejich materiál.
„Ukaž mi, jak si chodíš hrávat s těmi mými,“ poručila Alena, zapřela se chodidly o má stehna a povytáhla si levou punčochu.
Takže o mých „tajných“ návštěvách ví. Nebo jen sází na jistotu? Absence krve v mozku ukončila další úvahy. Přitiskl jsem si doposud složené punčocháče k obličeji a nadechl se. Voněly novotou, trošku mi chyběla typická Alenčina vůně. Rozložil jsem je a natáhl si kousek jedné nohavičky na ruku. Alena mi mezitím svými nožkami stáhla pyžamo a třela chodidly o má stehna a břicho. Schválně se vyhýbala mému penisu, jen o něj občas zavadila. Sledovala mě s mírně pobaveným výrazem, hrála si s ozdobnými lemy na punčochách, hladila svá stehna, sjížděla dlaněmi až k lýtkům a provokativně roztahovala prstíky. Dole mi to pod tlakem krve pulzovalo. Pohladil jsem nohavičku na mé ruce a znova k punčochám přičichl. Mockrát jsem si už takhle se silonkami hrával, ale před Alenou bylo vše více vzrušující.
„Pokračuj, dívám se,“ řekla a konečně stiskla můj penis mezi chodidly.
Pokud je tohle sen, nechci se probudit, pomyslel jsem si a olíznul punčochu.
***
Svalil jsem se vedle Aleny na postel a políbil ji. Opětovala můj polibek a usmála se. Od nártů po kolena byla potřísněná mým spermatem. Chvíli jsme vedle sebe leželi, zatímco se má nadílka vpíjela do Alenčiných punčoch.
„Byl to jen sen?“ zeptal jsem se.
„Nebyl,“ štípla mě do ucha Alena, vstala a odešla do koupelny.
Za obsahovou kvalitu příspěvku, především pak slohovou a pravopisnou odpovídá jeho autor. Administrace Puncoska.com nenese odpovědnost za případné gramatické, či slohové chyby v textech.
