Musel jsem pořád myslet na to, jak bych mohl být ponížen. Moje touha byla být celý v černých punčocháčích a nemít možnost sám si je svléknout. Domácí pokusy byly pouhou náhražkou toho, co jsem si přál. Kdyby tak existovala žena, která by měla podobný sen, ale opačný, někoho takto zafixovat. Nějakého muže podrobit ponížení. Při hledání takové osoby jsem nebyl moc úspěšný a tak jsem potřeboval doplnit svoji zásobu punčocháčů, než se mě ujme profesionální domina, ke které jsem se objednal. Opravdu velké černé punčocháče ale je docela problém sehnat, proto jsem si našel podnikovou prodejnu, ve které jsem se domníval, že by mohly mít jaké potřebuji. Abych nemusel shánět za nějakou dobu další, opatřil jsem si seznam asi dvaceti párů, které chci. Vypravil jsem se jednoho dne na nákup.
Cesta uběhla prakticky v přehrávání toho, jak to tam bude vypadat a co prodavačka, jestli nebude koukat divně. Trochu jsem se toho obával, ale potřeboval jsem je tak co. Prodejnu jsem našel celkem snadno, ale hned jsem si netroufl jít dovnitř. Stál jsem poblíž a vyčkával, až tam nebude moc lidí. Potom jsem se rozhodl a vešel dovnitř. Byla celkem prostorná, všude kolem samé punčochové zboží, až se mi zastavil dech. Prodavačka celkem normální, pouze zvedla hlavu od papírů. Vzal jsem si košík, vyndal papírek se seznamem a šel hledat. Byl jsem celý roztřesený z toho množství punčocháčů kolem a reklam až jsem sáhnul po prvním balení.
[block:ad=89]
To jsou dámské punčocháče! znenadání řekla za mnou stojící prodavačka. Pravděpodobně mě už chvilku sledovala jak se kochám. Aaanno, já vím vykoktal jsem ze sebe. Potřebujete poradit? zeptala se najednou a podívala se na můj papírek, který jsem žmoulal v ruce. Aaanno, tady mám seznam a podal jsem jí vlastní seznam. Chvilku do něj koukala a pak se optala. Na co potřebujete tolik nadměrných černých punčocháčů? Ale stavím takový filtr a potřebuji je jako filtrační hmotu lhal jsem. Podle mne přesvědčivě, ale jestli to prošlo jsem si netroufl odhadnout. Tolik jich tady ani nemám, budu pro ně muset zajít do skladu. Počkáte si na ně? Nebo ještě lépe zastavte se pro ně tak za hodinu, já vám je připravím. Řekla a vzala si můj papírek. Vyšel jsem tedy ven a zaskočil na lehkou svačinku. Hodinka uplynula celkem rychle a já se těšil, že si vezmu balíček, zaplatím a celkem nenápadně odejdu.
Vešel jsem do obchodu a prodavačka mi řekla, že už ho má skoro připravený, ale je vedle ve skladu. Zašla tam a povídá Můžete sem jít, nemohu ho sundat. Vešel jsem dovnitř a v regále vysoko nad hlavou uviděl balíček. Pomozte mi tady s těmi schůdkami, ať mohu vylézt pro ten balíček. Otočil jsem se zády ke schůdkům, nadzvedl je a donesl je až pod regál s balíčkem. V tom mi ale někdo přicvakl pouta na obě ruce a ke schůdkům. Co to má znamenat řekl jsem a opotil se. Odpovídej jen na moje otázky řekla přísně prodavačka a už se mi nezdála tak normální. Řekni mi na co potřebuješ tolik velkých punčochových kalhot? zeptala se přísně. Na filtr vždyť jsem vám to už říkal odpověděl jsem. Jestli tady chceš zůstat přes noc, klidně si dělej srandičky dál povídá a pousmála se. Tak na co je potřebuješ, ale pravdu, jinak odejdu a zamknu za sebou. Neměl jsem na výběr, musel jsem s pravdou ven. Začal jsem jí povídat co s nimi všechno dělám a jak si je upravuji a oblékám. Tak to mi to hezky ukážeš, jinak tady budeš stát dokud si to nerozmyslíš. Ukážu vám všechno, jen mě tady nenechávejte povídám a už přemýšlím jak uteču jakmile mě rozváže.
Nemysli si, že tě jen tak odvážu zhatila můj plán již v zárodku. Zarachotil řetízek a pouze mě povolil ruce o několik decimetrů.Mohl jsem rukama pohybovat kolem sebe. Musel jsem si svléknout kalhoty, ponožky i slipy. Odvázala jednu ruku, musel jsem si svléknout polovinu bundy i košile. Přehodila spoutané ruce a já se svlékl celý. Vzala všechny moje věci, nacpala je do igelitové tašky a odešla pryč. To byla situace, nahý a přivázaný ve skladu v cizím městě. Hlavou se mi honilo všechno možné, ale přerušil mě její hlas. Tady máš ty svoje objednané punčocháče a nůžky a začni pracovat. Jestli jsi říkal všechno, tak je připrav. Hodila na hromádku ještě gumu, která se dává do oblečení.
Připravil jsem všechno, co jsem jí vyprávěl a rozložil je na zemi. Už je mám připraveny. Zavolal jsem. Vešla dovnitř a když je uviděla přede mnou na zemi povídá. Já se tady posadím a ty začni s oblékáním. Začal jsem se oblékat. Natáhl jsem si na nohy jeden pár a vytáhl je až do pasu. Potom jsem si přes ně natáhl ještě jeden pár a ten nechal u kolen. Vzal jsem si ty upravené pro hlavu. Měli vystřižené otvory po stranách na ruce. Natáhl je přes hlavu a potom prostrčil hlavu otvorem v dalších, které ho měli v klínku. Dál jsem nemohl pokračovat, protože jsem měl pouta. Přišla blíž a vytáhla obojek, upnula ho kolem krku a řetízkem připoutala k regálu. Jestli něco provedeš, svoje věci už nenajdeš, tak se chovej rozumně povídá a rozepíná pouta na rukou. Mám volné ruce, ale není mi to moc platné. Prostrkávám je otvory v punčocháčích a stahuji je do pasu. Ruce navlékám do nohavic dalších punčocháčů a opět je zatahuji dolů. Ty co jsem měl na nohou vytahuji co nejvíc nahoru a ruce prostrkávám vystřiženými otvory. Kolem krku mám to, co jiní kolem pasu a zatahuji navlečenou gumu, aby se otvor zmenšil. Udělám na něm uzlík a chci pokračovat. Počkej, chvilku řekne mi a přidá ještě dva uzly. Ty já opravdu nerozvážu. Vytahuji poslední punčocháče nahoru. Provlečenou gumu zaháknu za regál a ruce strčím dovnitř, až se mi guma která je jinak kolem pasu dostane až ke krku. Pomalu si klekám a guma se zatahuje kolem krku. Když ji mám docela těsně řeknu. Toto dělávám s punčocháčema. Prodavačka přichází ke mně a zavazuje gumu na několik uzlů. Postav se řekne přísně a já se zvedám ze země. Ruce podél těla, které je teď celé v punčochových kalhotách. Splnil se můj sen, být takto oblečen a svázán. Nevím, ale co bude dál. Co takhle udělat živou reklamu na punčocháče, povídá a táhne mě ke dveřím do obchodu. Polije mě studený pot. To ne, prosím škemrám a snažím se zachytit, abych se nedostal do prodejny. Takže, pokud nechceš skončit v obchodě nebo před ním v tomhle oblečení, budeš hezky poslouchat na slovo.
[block:ad=90]
Pojedeme pryč, takže se oblékneš civilněji. Pousmála se a obojek s řetízkem připnula k regálu. Přestřihla gumu u krku a já mohl vyndat ruce z punčocháčů. Chtěl jsem se ujistit, že nemohu rozepnout obojek, ale nestačil jsem tam ani dát ruce a uslyšel. Tam ani nezkoušej dát ruce řekla a pro jistotu obojek zajistila zámkem. Tady máš oblečení, abys nemusel přes obchod jen v punčocháčích. A podala mi igelitovou tašku. Myslel jsem si, že tam jsou moje věci, ale jakmile jsem vyndal podprsenku, bylo mi jasné jak asi budu vypadat. Oblékl jsem si podprsenku a dal do ní vycpávky. Tobě to jde nějak od ruky, určitě jsi to už zkoušel co? Zeptala se výhružně.
Vyndal jsem z tašky další kousky oblečení. Černé body ke krku se zapínáním v rozkroku, sukni ke kolenům, sáčko, paruku a klobouk se závojem. Asi to myslí s přesunem jinam vážně. Pomyslel jsem si připravil si body k přetažení přes hlavu. Odepnula mi obojek se slovy. Jestli uděláš něco jiného než chci, jsi rázem v obchodě a přikázala mi postavit se ke dveřím. Nic jsem nechtěl vyzkoušet a tak si přetáhl body přes hlavu a zapnul v rozkroku. Oblékl jsem si sukni, obul celkem přijatelné boty a sáčko. Vše zapnul na hlavu nasadil paruku a klobouk se závojem. Na ruce natáhl rukavice. Venku před vchodem je černé auto, nastup do něj, připoutej se a počkej na mne řekla a vystrčila mě do obchodu. Nevěděl jsem co mám dělat, proto jsem raději sklonil hlavu a vyklouzl ven z obchodu. Nasedl do auta a zavřel za sebou dveře. Než jsem nastoupil, všiml jsem si, že není do auta vidět. To mi alespoň trochu zvedlo náladu než jsem zjistil že na sedadle nejsou normální pásy. Pouze jeden jako opasek a druhý jako obojek u opěrky hlavy. Raději jsem se v pase připoutal a obojek kolem krku také.
Čekal jsem dost dlouhou dobu, hlavou mi letěly myšlenky že bych mohl vystoupit a prostě utéci. Ale sám nevím proč zůstal jsem sedět a díval se do tváří lidí chodící kolem. Jakmile prodavačka sedla do auta letmo zkontrolovala jestli jsem správně připoutaný a odjela. Jela přes celé město a já věděl že má v plánu udělat něco co bylo dosud pouze mým snem. Náhle prudce zastavila. Okamžitě mě napadlo. Ona mě tady vyhodí a ujede. Ale stalo se něco jiného. Musím zpátky do obchodu, kolegyně co zavírá nezná kód pro uzavření prodejny. Vždy tam jsem poslední já, ale dnes jsem myslela na něco jiného. Řekla klidně a ve mně se usadil pocit že tím to asi skončí. Přijedeme zpět, dostanu svoje věci a odejdu. Zrekapituloval jsem si co se dosud odehrálo a konec se mi zdál logický. Tedy alespoň podle mne.
Přijeli jsme zpět k prodejně. Prošli do skladu a tam mě čekalo překvapení. Sundej si věci co jsem ti půjčila. Jasný příkaz který mi nedělal žádný problém. Sundal jsem si zapůjčené oblečení a chystal jsem se svléknout jedny punčocháče. Neřekla jsem punčocháče. Řekla přísně. Obojek připnula k regálu. Víš mě se líbí jak vypadáš a chtěla bych abys tu se mnou zůstal. Když budeš hodně hodný tak tě moje kolegyně ráno tady nenajde. A jestli se jen pokusíš o vzdor tak si dobře zapamatuj, že odejdu pryč a ráno tě tu takhle objeví. Jasně definovala moje možnosti. Jestli odejde tak silonky roztrhám a sundám. Jsem přeci jen připnutý pouze za obojek. A ráno mě holt najdou nahého jen s obojkem. A to se lépe vysvětlí než komplet v silonkách. Ale co když ji naštvu a přidá pouta a odejde. Je to riziko. Mám nebo nemám? říkám si v duchu. Dej ruku v pěst vytrhne mě její hlas z přemýšlení co udělat. Vytahuje nohavici na ruce a zavazuje. Jakmile je uváže na obou rukou jasně je vidět že rozvázat nepůjdou, ale o nějakou hranu bych je mohl roztrhnout, takže zůstávám v klidu a přemýšlím si dál jak docílit toho aby odešla a já mohl všechno ze sebe sundat.
Zvuk otvírané plechovky mě ale zase rychle uvedl do reality. Obě ruce ponoříš do plechovky a potom necháš zaschnout. Jasný příkaz a už mi bylo jasné že se můj plán nějak vzdaluje. Na plechovce žádný nápis. To je tekutý latex, povídá paní tvoje ruce už zůstanou v lehce pružném obalu. Pozoruji jak latex zasychá a ruka se stává absolutně nepoužitelnou. Poprvé slyším smích když paní povídá že si teď užije ona. Líbí se mi jak vypadáš, celý v silonu a v mojí moci. Úplně mi to vzrušuje. Věříš? ptá se mě takovým tónem až mi naskočí husí kůže. Přistupuje blíž a v jejích rukou se objevují nůžky. Vrtím hlavou a říkám To prosím nedělejte. Ale jediná odezva je zamračený obličej a strohý příkaz Mlč! Opravdu chce prostřihnout otvory u přirození nebo vzadu? Zavírám oči a ani to nechci vědět. Paní přistupuje ke mně zezadu a jedním střihem odstřihne uzel na silonce co mám přes hlavu. Sroluje ji na krk. Slyším zvuk silonek když se svlékají ale strach mi nedovoluje se otočit. Copak asi paní chystá, vůbec netuším. Ale příkaz otevři pusu mi osvěží paměť. Otevírám ústa a očekávám roubík. Paní si dala záležet a použila svoje punčocháče na kterých bylo patrno, že vzrušení byl opravdové. Sedák mi paní nastrkala do pusy. Nohavice obtočila kolem hlavy a u pusy udělala uzel. Hezky zamáčkl sedák do pusy. Na to paní vytáhla silonku zpět přes hlavu a zavázala. Ještě bych ti mohla přilepit ruce podél těla povídá když ode mne poodstoupila. Ale teď si udělám dobře já, protože se mi to líbí čím dál víc. Odešla do prodejny a za chvilku po kterou jsem si bohatě vychutnával chuť silonek v ústech se vrátila. Viděl jsem její nohy oblečeny do krásných černých silonek. Prošla kolem mne s rukou za zády. Neviděl jsem co nesla, jen zvuk posunující se židle mě natočil hlavu tím směrem. Přitáhla si židli ke mně blíže a roztáhla nohy tak a bych viděl do jejího klína. Měla punčocháče vykrojené na těch správných místech. Přivázala mi ruce k nohám a já klečel před židličkou. Bylo to jen pár centimetrů a vůně byla omamná, kdybych tak neměl v puse ten pitomý roubík. Zkontrolovala jestli mám ruce uvázané ke kotníkům a přehodila nohu přes židličku a posadila se na ní. Teď se budeš hezky dívat¨. Řekla tajemně. Těžko se mi polyká, ale ten pohled je nádherný, rukou s dlouhými nalakovanými nehty si přejíždí po stehnech a rozkroku a já jsem tak bezmocný. Frekvence se zvyšuje a její klitoris nabývá obřích rozměrů, rukou se hladí venku, ale zajede i dovnitř a má ji úplně mokrou. Lízal bys? Celou tu mokrou ruku otírá o můj obličej. Takhle to nepůjde, odpoutala mě od regálu hodila na zem naznak a opět nohy i ruce uvázala k regálu a radiátoru. Pořád jsem měl v puse ten roubík a těžce se mi dýchalo. Jestli jsem se neudusil doteď tak už to přichází, ta paní si rozkročmo nasedla na můj obličej a začala tím mokrým klínem rejdit po něm. Ale ten tvůj roubík překáží povídá a opět stříhá silonku. Odmotává silonku a vyndává roubík. Přetahuje silonku zpět a uvazuje. Teď dosedla na můj obličej úplně. Rukou si při tom dráždila poštěváček a slastně křičela, měl jsem strašný strach, že nás někdo uslyší. Její vlhkost se mi vpíjela do silonek na obličeji a já polykal to co na mě z té dobroty zbylo. Já chci ale víc řekla znenadání a natáhla se po něčem na stole. V ruce se jí objevil roubík který je na druhé straně zakončen hezky vypracovaným robertkem. Během několika okamžiků jsem měl roubík hluboko v ústech zajištěný páskem. Teď mi z úst trčel ke stropu nástroj který určitě udělá dobře paní. Užívala si a já svázaný na zemi bez možnosti jakkoli se vyjádřit k tomu co dělá. Už budu hotová koukej se jak mi kouše kundička. Neviděl jsem nic, přilepila mi jí na celý obličej, byl jsem rád že žiju. Snad mi alespoň vyndá ten roubík, vypadám teď vážně hodně podivně. Takhle mě někdo najít tak nevím jestli bych to dokázal vysvětlit.
Uvázala mě za obojek vyndala roubík a odešla. Zůstal jsem tak oblečený až do rána. Nezamhouřil jsem oči. Vzrušení z oblečení a upoutání se střídalo s obavou co bude dál. Přijde sem někdo cizí a z ostudy si budu moci ušít kabát. Nebo přijde paní a určitě mě nenechá jen tak odejít. Paní vešla když už byl krám otevřený. Odvázala mi omotané ruce a latex povolil že jsem mohl prsty natáhnout. Dostaneš na výběr. Buď si necháš punčocháče na sobě, na ně si oblékneš svoje věci a můžeš jít. Hodila mi k nohám mojí košili a kalhoty. Sandále byly poslední kousek. Vzal jsem košili a krátké kalhoty a představil jsem si jak je mám na sobě a jinak celý černý jdu přes krám ven. V hlavě mi zvonil poplach. Sice mohu odejít, ale za jakou cenu. Váhal jsem a s oblečením v rukou jsem se zeptal: Nebo? V rukou se jí objevil hezký široký obojek. Vydáš se mi do rukou. Staneš se pravým otrokem. Řekla úplně klidným hlasem. Opět hlas v hlavě křičel: Utíkej dokud je čas, můžeš v silonkách zůstat taky na dobu kterou si ani ve své fantazii neumíš představit. Když si vezmu oblečení a vyběhnu ven, roztrhnu silonku na hlavě tak se možná dostanu ještě dnes domů s malou ostudou v cizím městě. Začal jsem dávat ruku do rukávu s vědomím že budu mít ostudu jako trám. Ale paní byla sympatická, líbí se jí moje oblečení. Nastal čas jí oplatit její dobrotu. Pustil jsem oblečení z rukou, klekl před ní, políbil střevíček a řekl: Chci být vaším otrokem.
Touto krátkou větou jsem si změnil od základu svůj život. Důsledky takového rozhodnutí mi starosti nedělali, jen jsem věděl že toto rozhodnutí bylo správné. Klečel jsem s hlavou skloněnou k zemi. Ani jsem se nepohnul když mi paní nasazovala obojek a pečlivě zapínala. Zvuk zacvaknutého zámku byl potvrzením že se tímto stávám otrokem paní.
Autor povídky si nepřál být zveřejněn
