Ten osudný den, kdy jsem se rozhodl, že v práci potřebuju trochu ubrat, jsem vůbec netušil, co toto mé rozhodnutí způsobí. Očekával jsem, že mi vedení přidělí k ruce někoho, kdo mi pomůže se závěrečnými zprávami projektů, na kterých jsme pracovali - zkušeného kolegu z naší firmy. Tušíte tedy asi jaké bylo mé překvapení, když se zjevila ONA - mladá studentka vysoké školy stavební, která u nás měla získat praxi a informace pro svou ročníkovou práci - ALENKA.

Velmi šikovná mladá holka, která se rychle dostala do naší problematiky. Bohužel s její rostoucí zapracovaností se mi zhoršovalo soustředění se na práci. Termíny odevzdání se blížily a já jsem začal být čím dál nevóznější, že to nestihneme. Nebylo těžké si nevšimnout mé roztržitosti, jejíž větší podíl jsem přikládal této atraktivní brunetě, než pracovnímu vytížení.
[block:ad=89]

"Zítra si prosím na odpoledne nic neplánujte, budeme muset zůstat déle, abychom to stihli všechno včas odevzdat", informoval jsem svou novou kolegyni. "Omlouvám se, ale zítra dorazím později, čeká mě zkouška", prohodila trochu provinile. Nedalo se nic dělat, škola je přednější. Popřál jsem jí hodně štěstí a pokračovali jsme v práci.

Následující den ubíhal pro mě velmi pomalu, těšil jsem se, až dotáhneme projekty do konce a doufal, že opadnou stresy, které jsem velmi výrazně cítil. Dorazila okolo 13. hodiny - rovnou ze zkoušky. Měla na sobě téměř černou dámskou košili, šedou sukni nad kolena s krátkými bočními rozparky, tělové silonky a boty na vysokém podpatku s otevřenou špičkou. S úpravou obličeje si dala taky záležet - jemné nalíčení, ne tolik výrazné, ale přesně podtrhující její krásné oči a rty. Ruce i nohy měla viditelně upravené - jemným růžovým lakem. Snažil jsem se nedat na sobě nic znát, ale cítil jsem, že můj pohled na ní spočívá delší dobu, než by bylo přiměřené. Pozdravili jsme se a usmála se na mě. Cítil jsem, jak mi tělem proudí pořádná dávka vzrušení - začalo mi být horko.

Pracovali jsme u mě v prosklené kanceláři, sem tam jsem zaznamenal závistivý pohled některého z kolegů. Trvalo mi dlouhou dobu, než jsem se opět plně soustředil. Pohled mi stále klouzal k jejím nohám a krásným černým sandálům na podpatku, kde vykukovaly její jemně růžové nehty. Blížili jsme se ke konci a dopadala na nás únava. Proto jsme se rozhodli dát si krátkou pauzu. Navrhl jsem, že skočím pro kafe do automatu. Po chvíli jsem se vracell, Alenka seděla na mém stole a studovala nějaký výkres. Bylo už po pracovní době, jediná naše kancelář byla rozsvícená, nikde nikdo. Zastavil jsem se na chodbě a na chvíli se zadíval na její volně svěšené nohy, na jejichž levé špičce se pohupovala její bota. Nevím, jak dlouho jsem tam stál a doslova asi civěl. Když jsem se vzpamatoval, viděl jsem, jak se dívá mimo výkres přímo na mě a její oči se usmívaly.
[block:ad=90]

Dali jsme si kafe a chvíli pokračovali v práci. Alenka byla hodně blízko, cítil jsem její parfém vnímal její krásné oblečení i jemný hlas. Mé vzrušení se nedalo ovládat. "Je vám něco?", zeptala se mě. "Musím se jít opláchnout, asi to kafe...", vymluvil jsem se a zamířil rychle na WC. Nemohl jsem se dočkat, až ulevím svému vzrušení, které mi bránilo racionálně myslet. Opláchl jsem se studenou vodou, ale ani to nepomohlo a rozhodl jsem se, že si prostě musím ulevit okamžitě, jinak to špatně skončí.

Povolil jsem si kalhoty a zajel pravou rukou pod ně. "Měla jsem o vás strach, jestli jste v pořá....", uslyšel Alenku. Nastala trapná chvíle ticha, kterou přeručila až opět ona. Přišla blíže, řekla ať si sednu na topení. Tam, kde jsem měl původně svou ruku, vložila svou a mou položila na svou pravou nohu. Cítil jsem teplo její kůže i přes jemný materiál a pomalu po něm přejížděl. Její ruka v mých kalhotech stupňovala napětí. Jemné doteky přes její silonky ho jen přižovovaly. "Mám být přece vaše pravá ruka, ne?" špitla mi do ucha. Byl jsem na pokraji vrcholu, ale ovládl jsem se ze všech sil. "Pokud uhodnete, jestli mám kalhotky, tak to dokončíme, jak budete chtít." Má fantazie se rozběhla naplno ´, představoval jsem si, jak tělové punčochové kalhoty obepínají její nahý zadeček a vlhkost jejího klína zmáčí i tak tenký nylonový materiál. "Nemáte". Druhou rukou vzala mou na noze a pomalu s ní vyjížděla vzhůru. Cítil jsem přes punčocháče rýsující se kalhotky a zároveň, jak její ruka opouští mé kalhoty.

"Třeba příště"...špitla a otočila se a nechala mě tam zkoprnělého a sedícího na topení. Snažil jsem se vzpamatovat, opláchl se a během pár minut dorazil zpět do své kanceláře. Veškerá práce byla dokompletovaná a nachystaná na sobě a na tom všem - její vlhké černé krajkové kalhotky.

Za obsahovou kvalitu příspěvku, především pak slohovou a pravopisnou odpovídá jeho autor. Administrace Puncoska.com nenese odpovědnost za případné gramatické, či slohové chyby v textech. Distancujeme se od skutkové podstaty příběhu - ať už je fiktivní, nebo pravdivá.

Silonky v práci - II. díl
carodejka
10.06.2012 | 19
Táňa od jezera
alsaher
04.05.2015 | 9
Prekvapenie
rollys4
20.10.2012 | 18
Zázrak v obchodě
šato
14.02.2017 | 11
Můj první zážitek
Tester
20.10.2013 | 37
Cesta vlakom
footman
19.05.2012 | 5
V kanceláři I
Pauli
28.03.2013 | 12
Advent
pave
04.02.2012 | 6
Známá
Nlf001
07.08.2012 | 43

Punčoška doporučuje