Julie se probudila v pokoji,který jí nic neříkal úplně nahá. V panice se schoulila na lůžku a dala si kolena pod bradu. Po chvilce se trochu vzpamatovala, pořádně se rozhlédla po okolí. Záhy zjistila,že se nachází v malé místnosti s velkým zrcadlem, stolem uprostřed a postelí u stěny naproti zrcadlu. Na stole ležela krabička u které byl položen nějaký lístek. Vrozená zvědavost ji přinutila se podívat, co ukrývá krabička. Na lístku byla pouze jedna věta: „Obleč si to, nebo se odtud nedostaneš!“.
Trochu ji to potěšilo, jelikož v místnosti bylo poněkud chladno. Po otevření však její nadšení opadlo,protože tam byly pouze troje punčocháče bílé barvy. Vedle postele ještě byly jedny dveře,a tak se k nim vydala i s punčocháčema v ruce. Vzala za kliku a jak předpokládala-nic,zamčeno! Sedla si na postel a přemýšlela, jak se tu ocitla, proč jí zde někdo zamknul a proč po ní někdo chce ať se obleče pouze do punčocháčů? Ani na jednu otázku si sama nedokázala dát uspokojivou odpověď.
Pod tíhou okamžiku si uvědomila svou situaci a propukla v usedavý pláč. Po několika minutách se přece jen vzchopila a řekla si, že než by jí měla být zima, tak se radši přece jen obleče, ať už je to cokoli.
[block:ad=89]
Všimla si, že se jedná o poněkud silnější punčocháče s vyšším obsahem lycry a vysokým leskem. První si normálně oblékla na nohy, druhé si prohlížela trochu důkladněji a zjistila, že nemají zcela normální tvar. Vypadaly spíš jako trikot se stojáčkem a dlouhými rukávy, které měly zakončené normální punčochovou nohavičkou. Po chvilce váhání pokrčila rameny a oblékla se do bílého trikotu. Nezvyklé pro ni bylo především to,že ještě nikdy na sobě neměla tolik nylonu a hlavně na "holo", bez spodního prádla. Podívala se na sebe do zrcadla a přiznala si, že jí to celkem sluší. Punčocháče na celém těle zdůrazňovaly její nádherné křivky a navíc už nebylo moc vidět z její nahoty. I když měla ruce i prsty ukryté v punčoše, tak u ní zvítězil pocit mírného uspokojení.
Na posteli ležela ještě třetí punčocha se kterou zatím váhala. Věděla, že dotyčný jí chce vidět celou v punčocháčích a také tušila, že zrcadlo zřejmě nebude jednosměrné. Na druhé straně se určitě někdo dívá. Její váhání ale plynulo spíše z toho faktu, že se nechtěla zcela podřídit.
Během hodiny několikrát vstala a vyzkoušela dveře. Ovšem stále se stejným výsledkem. Punčocha ležela v koutě naproti postele, kam ji ve vzteku odhodila. Pomalu si uvědomovala, že se bude muset nakonec podřídit. Po chvíli se tak rozhodla a přiznala si svou porážku. Vstala, zvedla punčochu a natáhla si ji na hlavu. Byl to pro ni zvláštní pocit, když viděla v zrcadle bílou postavu kompletně oblečenou v punčocháčích. V jiné situaci a na jiném místě by jí to možná i vzrušilo.
[block:ad=90]
Od podobných úvah ji vyrušilo cvaknutí zámku. Ve dveřích se k jejímu překvapení objevily dvě ženské postavy. Ještě více ji udivilo, že na sobě mají stejný oděv jako ona. Jen v černé variaci. "Už jsme myslely, že si tu punčochu na hlavu nenatáhneš!" "Pojď s náma!", rozkázala druhá postava v černém. "No tak dělej, nechala jsi nás čekat už dost dlouho." Julie se váhavě vydala ke dvěma černým mumiím. V duchu však zvažovala své šance na útěk. "Raději nám nezkoušej utéct, bolelo by tě to!", řekla vyšší a zřejmě i silnější z žen. Když Julie procházela kolem ní, všimla si rozdílu mezi jejich oblečením. Zatímco ona měla na rukou punčocháče, tak ty dvě měly trikot na rukou ukončen rukavicemi. Záhy pochopila proč. Najednou ji ta vyšší z žen zezadu uchopila za ruce, vyvrátila je směrem nahoru a snažila se ji povalit. Nakonec se jí i povedlo. Další z žen k nim ihned přiskočila a lepící páskou spoutala Julii ruce v zápěstích. Pak jí ještě ruce spoutala v loktech těsně k sobě. Julie tohle vůbec nečekala a ani se nestačila bránit. Zato však vytrvale křičela a potom i nadávala oběma černým postavám. Během několika desítek vteřin byla Julie bezmocná. Černě oděné ženy ji postavily zpět na nohy. "Buď zticha ty děvko, nebo ti dáme roubík!", řekla ta menší žena. Julie toho však nedbala a stále jim vyčítala,co si to dovolují. Najednou se menší ženě v ruce objevily úplně obyčejné hnědé punčocháče. Vyšší žena pak zezadu nazvedla Juliinu punčochu na hlavě a menší tyranka jí hbitě nacpala celé punčocháče do pusy. Hned poté jí pusu přelepila několika pruhy lepící pásky. Vyšší žena jí pak přetáhla punčochu zpět. "Tak a už bude zticha.", řekla ta druhá. "Myslím, že bys to mohla ještě vylepšit." "Ano máš pravdu!" Vzala lepící pásku
a několikrát s ní oblepila hlavu nebohé Julie. Teď už se ozývaly pouze velmi tlumené zvuky.
Menší z žen si sebou přinesla tašku, do které vložila zpět lepící pásku a vytáhla z ní bílý koženný obojek. Ten pak nasadila Julii na krk. Na něj připnula vodítko a rozkázala Julii ať jde s nima.
Takto začala převýchova Julie na poslušnou punčocháčovou subinku.
Pravopisná a slohová korekce administrací.
