ku. Ztuhnul jsem překvapením, všude ale bylo ticho. Podíval jsem se na hodinky a velice rychle jsem si zase svlékl kalhotky i punčocháče, protože jsem zjistil, že čas uběhl až neuvěřitelně rychle a máma se může každou chvíli vrátit domů. Co nejpečlivěji jsem zase kalhotky složil a zrovna tak punčocháče a modlil, aby máma nic nepoznala. Když jsem si znovu oblékl slipy, poznal jsem, že jsem ztracený, že jsem propadl magii jemného prádla a které jsem znovu zatoužil mít je oblečené. Zapadl jsem k počítači a zapnul ho. Jen se obrazovka rozzářila, uslyšel jsem klapnutí zámku domovních dveří. Máma. Nakoukla ke mne do pokoje a ucítil jsem na sobě její zkoumavý pohled. „Zapomněla jsem koupit mléko, skočíš pro něj? A počítač nech zapnutý, chci se na něco podívat na webu.“ Přikývl jsem na souhlas a vyběhl jsem ven. Když jsem se vrátil, zase jsem viděl její zkoumavý pohled a mně vrtalo hlavou, co je toho příčinou.

***

Přišel konec školního roku a ráno mě máma řekla, že na mne počká před školou, že půjdeme spolu na oběd, protože jak se ptala třídní profesorky, že moje vysvědčení mi hanbu nedělá. Když jsem vyšel před školu, máma již na mne čekala. Dala mi pusu a vyrazili společně do města.
Prvně jsme se zastavili v obchodním domě a máma zamířila do dámského oddělení k prádlu. Přistoupila k regálu s kalhotkami a brala jedny po druhých, prohlížela si je, až nakonec dala do nákupního košíku balíček se několikatery kalhotkami. Ještě se zastavila u punčocháčů a dvoje přidala do košíku. Co mi však bylo divné, že ty kalhotky byly malé dámské velikost a tudíž, že evidentně nebyly pro ni.
Po tomto nákupu jsme zašli do restaurace na oběd. Po něm jsem čekal, že půjdeme domů, ale máma se rozhodla, že navštívíme jednu její kamarádku, která měla sekáč. Když jsme tam přišli, její přítelka se zeptala, jestli už má ty návrhy hotové a ušité. „Mám je hotové, ale napřed bych si chtěla něco vyzkoušet,“ a ukázala na mně. Věděl jsem, že se máma ve volném čase zabývá fashion designer – tedy módním návrhářstvím a své kolekce spolu s dalšími jejími známými ženami z jejich kroužku, čas od času předvádí na jakýchsi módních přehlídkách, které jsou součástí letních slavností, pořádaných naší městskou částí.
[block:ad=89]

Ale naprosto mi unikalo co si chce na mne vyzkoušet. To jsem se měl záhy dovědět.
Máma mne zase zavedla do dámské části, kde si vybrala dívčí kraťasy a několik halenek a trik. Pak mne nakomandovala do její kanceláře a když jsme vešli, položil jsem oblečení, které mi máma dala do náruče, na stolek. Pak mi řekla, abych se svlékl. Odložil jsem kalhoty na vedlejší židli: „Triko a slipy také,“ přikázala a já jsem vytřeštil oči, protože z koupeného balíčku kalhotek mi jedny podala, a když jsem si je s třesoucíma rukama oblékl, dala mi ještě punčocháče. Stál jsem před ní v kalhotkách a punčocháčích, v obličeji rudý jako rak, ale přes toto překvapení, mne to začalo vzrušovat. Pak nakoukla do kanceláře Věra jak se jmenovala její přítelka. „Docela mu to sluší, viď?“ pověděla a dala mi pusu. „Vždyť jsem ti říkala, že mne to samu překvapilo jak v nich vypadal, když jsem ho v pondělí viděla v mých kalhotkách punčocháčích.“
Až teď jsem si vzpomněl, na to první klapnutí dveří a bylo mi jasné, proč se máma tak zpytavě na mě dívala.
„Obleč si tyhle kraťase a halenku a běž támhle ke dveřím a zpět,“ přikázala mi. Udělal jsem co mi řekla a máma se obrátila na Věru: „Tak co tomu říkáš? Pochopitelně, že střih je trochu jiný, ale aspoň mám představu jak bude vypadat. Škoda, že tu není tvá Jana abychom to mohli takhle na nečisto vyzkoušet najednou. Bude mi stačit, když ji přivedeš pozítří k nám, to již by Vlasta měla mít ty věci ušité. Můžu ti však říci, že mi spadl kámen ze srdce, protože jsem si lámala hlavu, kde tak narychlo seženeme kluka.“ Obrátila se ke mně: „Tak si konečně svlékni ty kraťase i tu halenku a punčocháče, protože venku je horko, a ty kalhotky si můžeš nechat na sobě,“ řekla. Rozloučili jsme se s Věrou a vyšli do parného odpoledne a domů jsem šel jako ve snu. Další záhada, proč máma sháněla kluka, ale i ta se měla objasnit.
Když jsme přišli domů, pověděla mi máma, že by potřebovala, abych jí šel s Janou dělat modela pro její kolekci na módní přehlídku, kterou pořádá jejich kroužek hned tuto sobotu.
„Jistě bys chtěl také vědět, proč jsem ti dnes koupila ty kalhotky a punčocháče. Viď?“ Zmohl jsem se jen na pokývání hlavou na souhlas, pokračovala: „To proto, že když jsem tě v pondělí zastihla jak sis vzal na sebe mé kalhotky a punčocháče, moc ses mi v nich líbil, ale protože je mi milejší, když budeš mít a nosit své, než potajmu moje. Cože tě to napadlo si je obléknout?“

„Mami, sám nevím, cosi jsem si přečetl na webu…“ a než jsem stačil dopovědět, doplnila máma mou zpověď: „To jsem poznala, když jsem otevřela historii a podívala se.kde jsi ses všude toulal. To jsem pochopila a tys neodolal tomu vábení a pokušení. A jak tě znám, tak jsi ztracený, co?“ Opět jsem mlčky souhlasil a navíc jsem zčervenal jako rak. „Však nejsi první kluk, který nosí kalhotky a ostatní věci z dámského šatníku. Tak půjdeš s Janou na molo?“ vrátila se k předchozí otázce. Zase jsem mlčky pokýval hlavou, že půjdu a uvědomil jsem si, že mě mohlo potkat i něco horšího. Co, to jsem nechtěl ani domyslet.
Když v pozítří v podvečer zazvonil domovní zvonek, seděl jsem jako obvykle u počítače a otevřít návštěvě šla máma. Podle hlasů zaznívajících z předsíně jsem poznal, že přišla Jana a její matkou Věrou a třetí žena, že bude určitě Vlasta s ušitými šaty určenými na onu přehlídku. Po chvíli za mnou přišla máma abych se nachystal na zkoušku a abych se dooblékl. Přeměřila si mě očima protože jsem seděl u počítače v kalhotkách, jež mi koupila a v triku a dodala, že tedy mi stačí abych si vzal jen punčocháče a hned přišel. Poslechl jsem ji a hned jsem si představil jak se bude tvářit Jana až mě uvidí co mám na sobě.
Samozřejmě, že to bylo tak, jak jsem si představoval – Jana v ten moment nebyla schopna slova a já pro změnu před nimi stál jako svatej za dědinou, jak se říká. Pak už šlo vše ráz na naráz a výtku si pro změnu od mámy vysloužila Jana. „Copak si myslíš, kde se budete převlékat, než půjdete na molo? Vždyť je tam jen jedna místnost a on tam bude jediný kluk. Tak se nemusíš stydět. Podívej se, jak je rudý studem už teď.“ Já jsem si mezi tím honem natáhl přichystané dlouhé kalhoty a halenku, kterou mě podala Vlasta.
Jana dostala šaty ze stejného materiálu jako byla má košilová halenka.
[block:ad=90]

„Vezměte se za ruce a běžte ke dveřím a zpět,“ zněl příkaz a Jana mě vzala za ruku způsobem, ve kterým jsem poznal, že by mě nejraději poslala ke všem rohatým. Pak následovalo naše měření a bylo shledáno vše v naprostém pořádku. Znovu převléknout, tentokrát do kraťasů a jiná halenka. Ze stejné látky jako jsem měl kraťasy měla Jana ušitou sukni, jak jsem pochopil z konverzace mámy, Věry a Vlasty, a ty komplety byly určeny mladým párům. Konečně bylo hotovo a bylo mně dovoleno se vzdálit, což jsem přivítal a jen jsem přišel do svého pokoje, hned jsem sundal punčocháče a zotavoval jsem se ze zážitků zkoušek na módní přehlídku. Samozřejmě, že jsem si pustil počítač a uvažoval, jak by se diskutujícím líbily mámou navrhované modely zvané unisex.
Z těchto úvah mne vytrhlo zaklepání a v ve dveřích stála Jana. Oproti mne byla oblečená a přišla se rozloučit. Dal bych krk za to, že se přišla přesvědčit, že se nemýlila ve svém úsudku, že se setkala s úchylem. Nijak jsem se jí to nesnažil vyvrátit, protože mě cosi říkalo, že se to vyvrbí jaksi samo.

***
Byla sobota a přišel den M. Přijeli jsme před kulturní dům, který té kultuře sloužil již mnoho let a máma mne zavedla přes velký sál, ve kterém již bylo přichystáno k módní přehlídce, které jsem měl být aktivním účastníkem, do místnosti, jež sloužila jako dočasná převlékárna pro účinkující. Pochopitelně, že má maličkost vzbudila v přítomných řadách dam a dívek patřičný rozruch a udivení, co tam dělám. Trochu uklidnění přineslo matčino vysvětlení, že jsem účinkující. Pak mě matka předala do péče Věry, která nás měla doprovázet i na molo a zavedla nás do jednoho volného rohu, kde jsme nebyli tak na očích.
Nastal pro mne trapný okamžik, když jsem se musel před tolika ženskýma očima převléknout. Pochopitelně, že velkou radost jsem způsobil Janě. Nedalo se nic dělat a tak šortky šly dolů a natáhl si punčocháče a hned ty nové dlouhé kalhoty a halenku. Jana se ušklíbla a naráz si přetáhla šaty. Punčocháče měla již z domu a tak si oblékla šaty, jež tam měla nachystané. Podívali jsme se po sobě a vyprskli smíchem. Rázem mezi námi to napětí povolilo a když zazněl povel abychom vyšli na molo, vzala mě sama za ruku a my jsme poprvé toho večera jsme se poprvé ocitli ve světle ramp.
Zpět do šatny, převléknout se, tentokrát jsem si měl vzít já kraťase a druhou halenku a Jana sukni a stejnou halenku. Znovu na molo. Na potřetí jsme doprovázeli Věru a držela nás každého za ruku z každé strany. Konečně to bylo za námi a já si oddychl a nejraději bych se sebral a šel domů.
V „šatně“ jsem se chtěl převléknout do „civilu“, ale Jana mi v tom zabránila, že se půjdeme podívat do sálu. Když jsme prodírali obecenstvem jež bylo v převážné většině ženské, které znovu kritizovalo a hodnotilo naše oblečení. Také jsem cítil jak lem šortek klouže po silonu punčocháčů a i když mi bylo horko, byl to zvláštní pocit. Když jsme přišli ke stolu za mámou, první co jsem udělal, že jsem vypil sklenici koly na ex a když jsem druhou nabídl Janě, napodobila mě.
Posadili jsme se s Janou vedle ní a po chvilce jsem ucítil na noze Janinu ruku. Jakoby mnou projel proud, cítil jsem, jak mi pinďour v kalhotkách ztuhl. Vůbec jsem nevnímal co se děje na molu a rukou jsem pro změnu zabloudil na nohu Janě. Nic proti tomu nenamítala a já se zatoulal, napře zkusmo, o hodně výš. Jana trošku roztáhla nohy a prsty jsem nahmatal pod punčocháči lem jejich kalhotek až jsem nakonec skončil v jejím klíně. Měla jej vlhký a já ji přes punčocháče a kalhotky hladil, až najednou jsem ucítil, že je mokrá. Oplátkou jsem pocítil její tlapku, jak se dobývá ke mě. Pak jsem vytáhl ruku zpod jejího klínu a strčil si prst do pusy.
Usmála se na mne a zašeptala: „Co bys tomu říkal, kdybychom odtud vypadli a šli k nám domů?“ Místo odpovědi jsem ji zajel rukou pod šaty do klína, pohladil ji a znovu strčil prst do pusy. „Tak dobře, nechej to na mně,“ šeptla. Protože přišla ke stolu Věra aby s mámou sledovaly pokračování přehlídky a další program, řekla jí Jana: „Mami, já bych šla nejraději domů, protože mne to tu nebaví a ta následující taneční zábava není dýza a tak nevím, co bychom tu dělali. Pavel mi slíbil, že by mne doprovodil domů.“
Máma se podívala na hodinky a po nás a řekla, že dobře, že můžeme jít, ale abych na ni u Jany počkal, že mne pak vezme domů. „Nechcete abych vás odvezla?“ zeptala se. Jana se zarazila, ale pak souhlasila, i když jí to randění v podvečer také lákalo. Chtěl jsem se převléknout, ale Jana znovu proti tomu hlasitě protestovala, že mám zůstat tak jak jsem. Za malou chvíli jsme byli u Janina domu a máma otočila auto, zamávala nám na rozloučenou a odjela zpět.
Jen jsme přišli nahoru a zapadly za námi domovní dveře a dveře jejího pokoje, Jana jedním pohybem svlékla šaty a protože jsem byl pomalejší než ona, stáhla mi šortky a my jsme stáli proti sobě jen punčocháčích a znovu jsme vyprskli smíchy, když jsme podívali po sobě a spatřily vlhké skvrny na našich kalhotkách.
„Víš, Pavle, když mne máma řekla, že tě budu mít na té přehlídce za partnera, byla jsem vzteklá jako divoká kočka. Víš, já kluky mít nemusím…“ Přerušil jsem ji: „Já také ne, já jsem odjakživa holky.“ „Počkej, nepřerušuj mně. Když jsi přišel na tu zkoušku u vás v punčocháčích, byla jsem z toho celá vedle a dnes večer, když jsem viděla pohledy ostatních holek, jak mi tě závidí, byla jsem v sedmém nebi a to pokračování u stolu mne naprosto dorazilo.“
Vzal jsem Janu do náruče a rozepjal ji podprsenku a zašeptal ji: „Vidíš, tohoto jsem ušetřený a o to jednodušší.“ Přitiskla se ke mně a řekla: „Jednodušší to máš teď, ale příště to tak nebude. Přece jsem ti řekla, že mám raději holky ale napřed se musím přesvědčit, co vlastně máš v kalhotkách,“ vysmekla se z mě z náručí a stáhla mi punčocháče i s kalhotkami. Posloužil jsem ji stejně a vzápětí jsme padli na její pohovku a navzájem se zbavili silonových pout na našich nohách. První co mi padlo do oka byla její čistě vyholená broskvička, která přímo vybízela o laskání, ne-li k zakousnutí. To se ale nedalo říci o mém zarostlém pinďourovi a Jana to hned okomentovala, že i to se musí příště změnit.
Moc jsem neotálel a klekl si mezi Janiny nohy a konečně jsem ochutnal její broskvičku. Byla šťavnatá a stejně jako její jmenovkyně i chutnala. Chvíli to vydržela, ale pak si mne usměrnila na klasickou šedesát devítku. Netrvalo dlouho a projel námi ve stejný okamžik impuls plný slasti a rozkoše. Ještě chvíli jsme tak leželi a já si stále hrál s jejím klitorisem, který zůstal stále vzrušený a svou špičkou vyčníval z jejich spodních rtíků.
Jana oplátkou si hrála s pinďourem evidentně se snahou jej probudit k další činnosti. To se jí podařilo a když zase trčel jako lodní stožár, protože jsem ležel na zádech, překulila se na mne a než jsem se vzpamatoval, nasedla na mne. Cítil jsem, jak do ní pronikám do okamžiku, jako bych narazil na jakousi překážku. Sykla bolestí, až jí vyhrkly slzy, ale nepovolila a pomalu začala hýbat pánví stále rychleji a já ji laskal její malá ňadra. Jak naše jízda dlouho trvala nevím, protože jsme oba ztratili pojem o čase a když nastala ta chvíle, kdy jsem pocítil, že bych mohl nekontrolovaně explodovat, vyklouzl jsem se z ní, právě zavčas, abych jí pokropil pupík.
Jana se přes slzičky usmála a řekla: „Nikdy bych si nemyslela, že to budu dělat s klukem. Jseš ty ale vůbec kluk?“ „Proč?“ odpověděl jsem otázkou. „Protože nosíš kalhotky a punčocháče, které ti dokonce kupuje mamka. Stejně si pořád myslím, že to, co máš mezi nohama je nějaké nedopatření, ale pro mě milé. Teď již toho nechme a pojď do koupelny abych tě zbavila chlupů abych si je příště nemusela vybírat z pusy.“ „A kdy si myslíš, že bude to příště?“ Jana se podívala na hodiny na stěně a zeptala se: „Bude nám pro to ,příště’ stačit ta hodka a něco, než si pro tebe přijede tvá mamka?…“

Za obsahovou kvalitu příspěvku, především pak slohovou a pravopisnou odpovídá jeho autor. Administrace Puncoska.com nenese odpovědnost za případné gramatické, či slohové chyby v textech. Distancujeme se od skutkové podstaty příběhu - ať už je fiktivní, nebo pravdivá.

Růžové punčocháče 2
Obrázek uživatele pave pave
04.02.2012 | 10
Růžové punčocháče 1
Obrázek uživatele pave pave
04.02.2012 | 8
Zahradní párty
Obrázek uživatele pave pave
04.02.2012 | 10
Advent
Obrázek uživatele pave pave
04.02.2012 | 6
Co je v domě, není pro...
Obrázek uživatele pave pave
04.02.2012 | 4
Co je v domě, není pro...
Obrázek uživatele pave pave
04.02.2012 | 1
Brigáda
Obrázek uživatele pave pave
04.02.2012 | 13
Hrátky na chalupě 3/3
Obrázek uživatele pave pave
04.02.2012 | 8
Hrátky na chalupě 2/3
Obrázek uživatele pave pave
04.02.2012 | 10
Hrátky na chalupě 1/3
Obrázek uživatele pave pave
04.02.2012 | 19
Párty 2.časť
Obrázek uživatele ffph ffph
03.04.2012 | 4
Lyžovačka na horách.
Obrázek uživatele rollys4 rollys4
12.08.2012 | 14
Zase nová zkušenost...
Obrázek uživatele Zzdenazz Zzdenazz
26.10.2018 | 4
Starší paní a silonkové...
Obrázek uživatele penguin888 penguin888
17.06.2018 | 4
Romík a Tina začátek
Obrázek uživatele verka verka
19.07.2016 | 13
Den, který musel přijít...
Obrázek uživatele dobry_den dobry_den
15.10.2017 | 3
Švagrová
Obrázek uživatele jkr_007 jkr_007
20.06.2012 | 49
Neobvyklá snídaně
Obrázek uživatele lenul lenul
06.12.2016 | 5